Diskusní setkání České národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo, Praha, 6. 10. 2011
Tak jako v uplynulých letech i letos uspořádala Česká národní skupina Mezinárodní společnosti pro trestní právo (AIDP) diskusní setkání pro odborníky z oblasti trestněprávní teorie i praxe. Jako téma pro tento rok byla zvolena "Trestní odpovědnost právnických osob v mezinárodním kontextu". Vysoká a rozmanitá účast na setkání potvrdila aktuálnost uvedeného tématu pro českou právnickou obec. Akce se kromě členů národní skupiny zúčastnili představitelé akademické obce, soudci, státní zástupci, pracovníci Ministerstva spravedlnosti ČR, Policejního prezídia PČR, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, jakož i hosté ze slovenské Spoľočnosti pre trestné právo a kriminológiu. Diskusní setkání se uskutečnilo 6. října již tradičně v prostorách Městského státního zastupitelství v Praze. Hlavní příspěvky přednesli předseda národní skupiny Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D. a člen národní skupiny Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.
Jak v příspěvcích zaznělo, právnické osoby vystupují stále častěji jako instituce, prostřednictvím nichž je páchána velmi závažná trestná činnost, neboť rozvoj složité struktury společnosti a její ekonomiky poskytují mnohem více příležitostí než v minulosti k páchání společensky škodlivé a svou povahou čistě kriminální činnosti. Postih fyzických osob jednajících za právnické osoby se v této situaci ukazuje jako nedostatečně účinný, neboť se buď vůbec ve složité struktuře právnických osob (často nadnárodního charakteru) nedaří zjistit individuálně odpovědnou osobu, a pokud se to i podaří, naráží uplatnění její trestní odpovědnosti na důkazní obtíže. Je-li pak už některá fyzická osoba odsouzena, neplní její postih z hlediska další trestné činnosti páchané v rámci právnické osoby dostatečně zastrašovací a preventivní funkci, poněvadž se zpravidla nedotkne vlastní činnosti právnické osoby, jejích materiálních zdrojů a personálních předpokladů pro pokračování v kriminální činnosti. Trestním postihem právnických osob se tak sleduje účinnější ochrana společenských zájmů, neboť hrozba a výkon trestních sankcí, které mohou být zpravidla podstatně přísnější než u fyzických osob, mohou náležitě ovlivnit chování právnické osoby v daném společenském a ekonomickém prostředí, a navíc působí i svým společensky odsuzujícím dopadem na pověst právnické osoby v očích veřejnosti, čímž se vytváří atmosféra nepříznivá pro další páchání trestných činů.
Písemné verze příspěvků jsou s laskavým svolením autorů uvedeny pod odkazy u jejich jmen.