Aktuálně
Novinky . Občasník . Napsali o nás . Diskuzní fórum
Pastorace
Pastorace . Bohoslužby . Křty . Svatby . Kontakty
Historie
Historie . Průvodce kostelem . Sv. Ludmila . a
další...
Multimédia
On-line kamera . Fotogalerie
Odkazy
Vyhledávání
|
8. 12. 2003
Chvála Kristu drazí farníci.
Již jsou to tři měsíce, co jsem
nastoupil do Teologického konviktu. Během
tohoto roku se připravuji ke studium na teologické fakultě.
Tento rok též slouží, a to především, k duchovnímu růstu
kandidáta. Každý kandidát bohosloví by zde měl navázat osobní vztah s
Bohem. Takových chvil, kdy se tomu učíme, je zde více. Kromě
každodenního slavení eucharistie a několika společných
modliteb během dne (Anděl Páně, růženec, výstav NSO…)
jsou to především večerní silentium (vnější i vnitřní ticho),
ranní rozjímání nad texty Písma Svatého a rekolekce - víkend, během kterého v
tichosti rozjímáme o rekolekčních promluvách, které nám dává každý měsíc jeden z
vybraných kněží. K lepšímu duchovnímu životu je ale také důležité, aby každý kandidát nacházel čas
a přistupoval k osobní modlitbě.
Jedním knězem mi bylo doporučeno, abych si na každý měsíc našel
myšlenku, která bude hlavním motem toho měsíce a nad kterou
pak budu rozjímat. Tuto myšlenku mám napsanou nad
stolem, abych každý den na ni pohlédl a alespoň chvíli o ní přemýšlel. V
říjnu jsem intenzivněji rozjímal o větě: „Bůh
nám dává více, než jsme s to přijmout.“ Pocítil jsem,
že opravdu nejsem schopen přijmout všechny dary a
milosti, které mi Bůh dává. Že jsem jako džbán, do kterého se
vejde jen určité množství. A přitom Bůh je nevyčerpatelná studnice.
V listopadu jsem si zvolil jako své moto větu: „Bůh
mě nepotřebuje, ale chce mě potřebovat.“ Tuto větu
by šlo také parafrázovat: Ne já, ale Bůh si vyvolil mě. Tato myšlenka mě
nabádá k tomu, abych stále naslouchal Božímu hlasu
a byl otevřen jeho vůli. A motem tohoto měsíce je pro
mě věta:“Pane, je dobře, že jsme tady.
V modlitbách vzpomíná a sám o modlitby prosí Martin Sklenář
|
