Home
Domovská stránka

Title

Betlém - malé tajemství chrámu sv.Ludmily

Aktuálně
Novinky . Občasník . Napsali o nás . Diskuzní fórum

Pastorace
Pastorace . Bohoslužby . Křty . Svatby . Kontakty

Historie
Historie . Průvodce kostelem . Sv. Ludmila . a další...

Multimédia
On-line kamera . Fotogalerie

Odkazy

Vyhledávání


Betlém - malé tajemství chrámu sv.Ludmily

      Dnes již málokdo tuší, že v místech dnešní husté činžovní zástavby jihovýchodní části Prahy, založil císař Karel IV. v roce 1358 rozsáhlé vinice. V čase, který následoval, střídala se období š»astná spojená s prosperitou, ale též chmurná, která znamenala úpadek vinařství. Na začátku devatenáctého století ustoupily staré vinice ovocným i okrasným zahradám. Tato oblast, která tehdy ležela za městskými hradbami, se stala výletním cílem mnoha Pražanů. V roce 1849 bylo území a přináležící zástavba nazvána katastrální obcí Vinohrady. V té době patřily Vinohrady do michelské farnosti. Následný překotný růst Královských Vinohrad si vyžádal zřízení vlastní farnosti a pak v roce 1888 i zahájení výstavby důstojného farního kostela. V roce 1893 byl chrám dostavěn a zasvěcen sv. Ludmile.


      Historie chrámu sv. Ludmily tedy nesahá do dávnověku. Nejinak je tomu i s kostelními jeslemi. V betlemářské literatuře je jesliček vzpomenuto pouze v knize Dr. Vaclíka: "Chrámové betlémy v Čechách a na Moravě". Zde se o betlémě hovoří jako o pravděpodobně největším betlému z dílny řezbáře Charváta. V čase vánočních svátků jsem mnohokráte postál před těmito jeslemi. Jsou, jak píše Dr. Vaclík, krásné. Výška figurek není, s přihlédnutím k místu instalace, značná. Pohybuje se kolem 30 cm. Skutečnost, že jesle v chrámovém prostoru nezaniknou, je dána jejich celkovou rozměrností a četností souboru postav a zvířátek. Jsou tradičně stavěny v kapli Božího hrobu.

Obr1 Obr2

      Tomu, kdo se hlouběji seznámil s různými chrámovými jeslemi a jejich tvůrci, možná neunikne, že dílo nese charakteristické rysy dvou řezbářských dílen. K tomuto závěru jsem dospěl po ověření indicií, které směřovaly k uměleckým závodům pana Buka z Prahy a pana Charváta z Kutné Hory. Stalo se tak díky pochopení pana faráře Dr. Eliáše pro moji činnost, stejně jako farníků, z nichž jmenuji pana Vašíčka a pana S.

Obr.3

      V roce 2001 jsem pomáhal stavět tyto zkoumané jesle. V tom čase jsem měl již k dispozici fotografickou dokumentaci souboru, kterou si v roce 1996 farnost pořídila. Pro srovnání jsem měl připraveny i snímky z vlastního archivu, které zachycovaly práce obou dílen. Nechyběla mi ani fotografie chrámových jesliček, která zachycovala sestavení v minulé době.

      Dle mého názoru, byla starší část jesliček zhotovena v dílně F.V. Buka, řezbáře a sochaře. Svědčí o tom zápis na zadní straně pozadí jesliček. Do této skupiny zahrnuji následující díly a figury:

  • pozadí se salaší (sig)
  • Anděl slávy
  • sv. Josef
  • Panna Marie
  • klečící dudák
  • klečící darovník s kloboukem
  • sv. Tři králové
  • tři vodiči
  • kůň, velbloud a slon

K porovnání mi posloužily snímky uveřejněné v knize pátera Procházky a fotosnímky chrámových jeslí v Majdaleně a ve Stráži n. Než. Četnost tohoto souboru odpovídala nárokům církevní správy na chrámové jesle. Tak početný soubor vytvořil řezbář Buk, třeba pro kostel v Kloboukách.

Obr.4

      Do souboru mladší části jesliček jsem zařadil zbylé figury. Autorství Františka Charváta je potvrzeno signaturou na dvou jednotlivostech. Soubor sjednocují vrypy římských číslic na rubové straně některých podstavců. Jednotlivé figury jsou v řezbě líbivější, než postavy základní části.

  • Chod (sig. + datum 1924)
  • děvče s husou
  • dobrý pastýř
  • dva chlapci
  • dva klečící pastýři
  • houslista
  • chlapec s velkou rybou
  • pastýř s píš»alou
  • diviš
  • darovník v kožichu
  • dobrý pastýř s ovcí pod rukou
  • klečící selka
  • selka s modrou sukní
  • hajný
  • darovník v beranici
  • chlapec s malou rybou (sig.)

K porovnání mi posloužily snímky z kostela u sv. Gotharda a znalost Charvátova betléma v Bavorově. Do Charvátova souboru, s jistou opatrností, zahrnuji i malého Ježíška.

Obr.5

      Porovnáváním stáda oveček, volkem a oslíkem jsem se nezabýval. Mezi zvířaty je výrazná figurka beránka. Na rubu podstavce je nápis "Věnuje z vděčnosti a oddanosti v hluboké úctě Váš Josef Kordz. - Král. Vinohrady 18.XII.1925.

      Na osudu jesliček se neblaze podepsalo období deseti let (1974-84), kdy byl chrám z důvodu výstavby metra uzavřen. Dle farníků byly jesličky nepříliš pečlivě uloženy a po znovuotevření chrámu to na nich bylo znát. Pravděpodobně i v této době mohlo dojít ke zcizení několika jednotlivostí. Tak například na starší fotografii lze bezpečně poznat šohaje, figurku od pana Buka, která se dvěma zbylými adoranty tvořila v Bukově souboru nedílný celek (viz. Procházka: O betlémech). V osmdesátých létech došlo i na restaurování chrámových jesliček. Tyto byly opraveny s velkou pečlivostí a jsou v dobrém stavu. Restaurováním polychromie došlo k celkovému sjednocení souboru, takže barevné odlišnosti již nevydají svědectví o dvou etapách vývoje.

      Ke zcela průkaznému závěru, přes vše probádané, však stále chybí zápisy do farní kroniky. Bezpochyby jen ty by ozřejmily rok instalací souboru od pana Buka a následné doplnění od pana Charváta. V tomto směru zcela selhal publikovaný seznam "Věci pro chrám Páně sv. Ludmily, pořízené od roku 1914-1934". Jedná se o období, kdy dle datace na figurkách mohl být betlém doplněn půvabnými figurkami z dílny pana Charváta. Seznam však zaznamenává "jen" nákupy rozměrného sakrálního vybavení i drobných nepodstatností. O jesličkách však mlčí. Přes mnohé určené si tedy jesle udržely část svého tajemství.

      Zanesení chrámového betlému do knihy Dr. Vaclíka došlo na základě informací pana S., mladého muže s dobrými znalostmi historie regionu Královských Vinohrad. Ověřoval jsem si tři skutečnosti, které jej k zatřídění vedly, tak, jak mi je sdělil:

  • pracovní smlouva z let 1913-14
  • věstník z roku 1934, kde je uveřejněn výčet pořízených věcí
  • názor restaurátorů (p. Stádník), kteří na opravě jesliček pracovali

      Pracovní smlouva na faře nebyla nalezena, věstník o jesličkách nehovoří, pan Stádník se na opravě betléma nepodílel. Takový byl závěr mého ověření.

      Po seznámení se s poznaným, kladu tedy s jistou opatrností vznik starší části jeslí, provedených dílnou pana Buka, do desátých let 20. století. K doplnění pak došlo v létech dvacátých téhož věku, uměleckým závodem pana Charváta. Pokud farnost bude prezentovat autorství jeslí, měla by tedy uvádět oba tvůrce.

      K těmto závěrům jsem dospěl v dobré vůli, veden pouze snahou uchovat pravdivou historii vzniku jesliček chrámu u sv. Ludmily. Nemohu vyloučit, že i já jsem se dopustil některých nepřesností, přesto však věřím, že k tomu nedošlo.


Obr.6

      Prameny: vlastní terénní průzkum, součinnost farností a osob v textu uvedených
V Praze dne 22. ledna 2002

Ing. Jan R O D A