Zakarpatská Ukrajina – 2002

Paní v cestovce (milá Ukrajinka žijící v ČR) za nás vyplnila žádost na ambasádě včetně přibližného plánu cesty. („A kam pojedete?“, „Tak někam na hory, Zakarpatí, klasika“, „Tak já napíšu Mukačevo, Užgorod, Koločava, Rachiv …“, „Tak jo.“) Na UK již není třeba se nikde hlásit k pobytu. Plán cesty je spíš orientační, aby někdo s vizem uděleným pro cestu na Podkarpatskou Rus se neobjevil na Krymu. S kolektivním vizem je nutné překročit hranice tam i zpět všichni společně. Jako způsob dopravy jsme uvedli vlak a také jsme to dodrželi, ale nevíme zda to bylo nutné (zdálo se, že ne).

Popis naší cesty a našich zkušeností

(časový harmonogram, ceny, dopravní spoje, tipy atd.)
pátek 12.7.2002 – sobota 20.7.2002

1. den – pátek

19:18 odjezd vlak Praha hl. n. směr Košice – R 223 Vihorlat – 6 lidí + místenky - skupinová sleva á 450,- Kč

2. den – sobota

6:30 příjezd Košice (zpoždění)
7:10 odjezd Košice vlak směr Kyjev (rychlík) – nutno dohodnout přímo na peróně s průvodčími ve vlaku, v pokladně se lístky neprodávají, vlak je lehátkový a vezmou vás pouze pokud mají volné místo, dohodli jsme se Košice – Čop á 10 $ a pak jsme cestu protáhli až do Mukačeva za dalších 20 $ za všech 6. V Čopu se 3 hodiny čeká na výměnu náprav za ruské a probíhá pasová kontrola. Nesrozumitelné celní prohlášení, které nakonec nikdo nechtěl.
Jediný jiný vlakový spoj je osobák z Černé Tisé, který vyjíží někdy v 8 večer. 13:30 Kyjevského času (12:30 – našeho, od teď až do odvolání používám KČ) příjezd do Mukačeva
Směna peněz (51,20 Hřiven za 10,- $, 106 Hř. za 1000,- Sk), spousta malých směnáren (okýnko na ulici), ale většinou berou jen USD, EUR a HUF, banka, bankomat na nádraží a v bance.
Po lehkém bloudění ve vedru směr centrum cca 20 min. - zřejmě nejdražší hospoda (styl Mexiko) – pivo čepují Stelu (Belgické) a místní Čarnogorské – cca 2 Hř., steak s brambory a zeleninou cca 8 Hř,
Z centra na autobusové nádraží pěšky cca 15 min., taxík 4 Hř.
Na autobusovém nádraží neoficiální odchytávači nabízí svezení mikrobusy a oficiální paní (s připnutou cedulkou na halence) ochotně radí a naviguje k busům. Jízdenky zakoupeny v pokladně (zřejmě by šlo i přímo v buse, ale nezkoušeli jsme) Mukačevo – Rachiv celkem za 6 osob 93 Hř.
Další nákupy na autobusáku – kafe smrťák z termosky – 0,6 Hř; záchod velice hnusný – 0,3 Hř; pirožek kapustový – 0,6 Hř; nanuk čokoládový – 1 Hř.
16:35 odjezd Mukačevo bus směr Rachiv (jel i o hodinu dřív a zdálo se, že jezdí celkem často)
20:30 příjezd Rachiv – cestou zastávka 20 min. – malý pivo Čarnogorské – 0,6 Hř; záchod – 0,4 Hř
Noc v nádražní ubytovně – 45 Hř za všechny – hnusné vše, ale ok. Alternativa hotel v centru á 7 $ nelze usmlouvat a kvalitu neznáme.
Ještě večer si nás odchytl pán a nabídl nám odvoz do Luhů. Vzhledem k jejich nechvalné loupežnické pověsti jsme se dohodli na ráno v 9:00 za všechny 10 $.
Pivo lahvový Oboloň v hospě (nedobré) – 2,05 Hř.

3. den – neděle

Pitná voda těžko říct kde. Zkusili jsme nádražní a přežili jsme.
9:00 odjezd Rachiv auto směr Luhy – UVAZ ruská sanitka – do Luhů cca 1 hodinu, po dohodě na Kamskij Les za další 2 $ celkem (dobrovolně jsme přidali cigára a lipa pro děti, které cestou spolu se ženou naložil).
Za Luhama závora a u ní chlápek v doměčku (milý), který si napíše pas a závoru otevře (zřejmě chráněná krajinná oblast).
11:30 zahájení výstupu – plán přes Černou Horu na Pop Ivan
cca 16:00 po lehčím kufrování (nenašli jsme jezírko a odbočku u potoka) vylézáme na hřeben severně od Pop Ivanu; po hodině chůze slézáme naprosto strmým srázem na východní úboči k potoku (1,10 hod. dolů); spánek u potoka – tisíc komárů a mušek; kousek vedle nás spí domorodci (táta, děti a 2 typové), kteří sbírají nějaké kořeny

4. den – pondělí

10:00 vyrážíme směr Hoverla; zpátky na Hřeben cca 1 hod.; cestou žádná voda; nocleh pod Hoverlou u potoků (cca 18:00)

5. den – úterý

9:30 vyrážíme na Hoverlu (cca 1,5 hod. dobyt vrchol - bordel); přes Stacionář na Kvasy
21:30 příchod Kvasy – nákup v Magazině (otevřeno, protože se neřídí Kyjevským, ale nějakým vlastním časem o cca 2 hodiny jinak); pivo lahvové 1,70 Hř. – lvovské dobré, Černohorské hnus, Rohan bezalkoholové ok; návštěva baru – kuchař už odjel, povolení konzumovat vlastní jídlo; 10 sladkých housek a dvoje místní čipsy cca 5 Hř.; v Kvasech by měl být penzionat, ale podle typů v magazině je zavřený – domluven nocleh u hodné paní doma v domě u kolejí (domácí borůvkový nápoj)

6. den – středa

12:00 vstáváme a dostáváme ranní kávu, paní vecpeme 5 $ a cíčka a měníme nějaké další $.
V baru kuchař opět již odjel, ale nakonec dostávám studené, rychle koupené ve vedlejším magazinu – 6 točených piv (Zip), chlebík, salám, sýr a rajčata pro všechny 29 Hř.
15:30 vyrážíme směr Bliznica
20:30 nocleh na louce u krav někde pod Malou Bliznicou

7. den – čtvrtek

11:00 vyrážíme směr Bliznica (ze západu jsme nenašli výstupovou cestu, takže vrchol zdolán metodou nejkratší cesty), přes Drahobrat směr Jasiňa, po neznačené cestě odbočka směrem k potoku Svidovec s cílem najít u potoka spaní – velká blbost!!! – potok je příliš prudký a cesta podél něj je vyjetá náklaďáky a hnusná, po několika hodinách nepříjemné cesty jsme došli k jakési rekreační chatě u které byl nějaký kostelík a altánky a lyžářský vlek (není v mapě). Chtěli jsme přespat, ale dědek majitel nás zkusil vidírat („Můžete přespat vevnitř á 5 Hř.“, „Díky, ale my bychom radši zůstali támhle venku.“, „Jak chcete. Za 5 Hř.“ „Venku za 5 Hř? To asi ne.“, „Vaše věc. Domluvili jsme.“), takže jsme pokračovali dál. Cesta podél potoka končila v jakési soutěsce, která se nám po celodenní únavě a s plnými batohy na zádech zdála neschůdná, takže otočka a zpět na odbočku a hurá kamsi do vrchu. Další orientace už probíhala jen podle hrubého odhadu směru ("každá cesta někam vede, potok se musí vlévat do řeky atd…")
20:30 nocleh u potoka u cesty

8. den – pátek

10:00 pokračujeme v bloudění; bouřka, brodíme potok, protože most již neexistuje
11:30 kdesi na silnici mezi Jasiňou a Kvasy
13:30 stopnuté auto (motor i kanystr s benzínem místo nádrže uvnitř) – odvoz do Rachivu 5 $ celkem
14:20 příjezd Rachiv
14:40 odjezd Rachiv bus směr Mukačevo – okamžitě nás odchytla oficiální paní nadháněčka – povedlo se zaplatit v USD á 3 $
19:00 příjezd Mukačevo
vybrány peníze z bankomatu; nákup jízdenek (vlak-električka) Mukačevo-Čop cca 13 Hř za všechny -pozor pokladna vzadu na peróně, nikdo nemá drobné zpátky na 50 Hř.;
závěrečná hospoda v Mukačevu – 12 piv, 6 x vareniky, 6 x pelmeně, 2 x steak s hranolky, 1x kafe = 60 Hř.
23:25 odjezd Mukačevo vlak směr Čop

9. den – sobota

1:30 příjezd Užgorod (přejeli jsme)
3:30 odjezd Užgorod vlak směr Čop – expres vlak – vši cca 3 $ a 8 Hř (problém platba v USD)
4:10 příjezd Čop – na starém nádru zakoupeny lístky Čop – Černá nad Tisou – vši cca 54 Hř., na nádraží spousta vexláků, ale taky směnárna hlídaná policajtem, který otevře na zaklepání; průchod přes celnici a teprve potom vpuštěni na perón
5:00 odjezd Čop vlak směr Černá nad Tisou
4:45 příjezd Černá nad Tisou (změna času na český) – slovenská celnice cca 5:00 odjezd Černá nad Tisou vlak směr Košice – 558,- Sk vši
7:00 příjezd Košice
7:20 odjezd Košice IC vlak směr Praha – 6200,- Sk vši + místenka (skupinová sleva) – na nádraží funguje směnárna; v jídelním voze káva 20,- Kč, Budvar 35,- Kč
18:00 příjezd Praha (zpoždění)

Na závěr

Hranice – nutno mít vizum a pak ok. Cestou tam v rychlíku do Kyjeva naprosto bez problémů, cestou zpátky Slováci prohledávali tašky všem paním, co jeli prodávat košťata atd., ale nás když viděli, tak nás radši rovnou pustili. (Obligatorní otázky: „Převážíte alkohol, cigarety?“, „Ne.“)

Bezpečnost – nám se nic nestalo ;-)

Jazyk – zopákněte si azbuku; domluvíte se česko-slovensko-rusky; spousta lidí byla na práci v Čechách, takže trochu umí a pokud trochu vládnete rusky, tak nebudete mít problém (my jsme zkusili Ukrainian Phrasebook od Lonely Planet – malinká příručka za 250,- Kč, ale ta byla spíš tak pro legraci, pár základních obratů jsme ale využili)

Voda – na hřebenech málo, potůčky a pramínky; v civilizaci – lze koupit balená, zkusili jsme nádražní a vši ok.

Mobil – nesmí se vozit přes hranice, ale lze propašovat; signál do Mukačeva a 15 km za, Rachiv a pak až v horách vždy někde na hoře (v Kvasech není)

Počet 6 osob se osvědčil kvůli skupinovým slevám (vlaky, vizum) i kvůli vhodnému počtu do stanů (2x3).

Stany spíš ano, moc noclehů jsme nepotkali. I když jsme možná byli málo komunikativní. Určitě se nedá spoléhat na nějaké útulny (jako Nízké Tatry). Snad někde fungují turistické turbázi za peníze, nebo by se mělo dát dohodnout s bači.

Cigarety, bonbony, žvýkačky pro místní – zvažte sami. My jsme nakonec skoro nepotřebovali. Žvýkačky a bonbony jsme dětem v podstatě vnutili. Krabičky cigaret vlastně taky. Cigarety jsou dobré na seznamování – vemte si s sebou alespoň jednoho kuřáka, který bude ochoten si s místními zakouřit, nabídnout cíčko a pokecat. Na místě lze sehnat všechny značky a levněji než u nás.

Doprava – náš způsob je podrobně popsán po jednotlivých dnech. Vřele doporučuji vyzkoušet co nejvíc dopravních prostředků, stojí to za to. Na nádražích autobusových, vlakových se vždy dá snadno doptat, kdy jede spoj a platí se obvykle v Hř. Ve vesnicích autobusy staví na zastávkách, není jízdní řád, ale jezdí celkem často a místní obvykle řeknou, že bus pojede asi za hodinu, nezávisle na tom, kdy opravdu pojede. Na kratší vzdálenosti se lze úspěšně přepravovat stopem za peníze a to i ve větším počtu (nás bylo 6).

Hygiena – veškerá žádná – po týdnu v horách a vydatném dešti na závěr jsme zcela splynuly s prostředím.

Tak hodně štěstí!!!

Pokud byste se chtěli na něco zeptat, nebo něco dodat ... magda@ok.cz