50 let Institutu pro kriminologii a sociální prevenci
Institut pro kriminologii a sociální prevenci oslavil v roce 2010 významné výročí - jeho historie se začala psát před padesáti lety (v roce 1960), kdy byl založen pod názvem Výzkumný ústav kriminalistiky. Záhy byl přejmenován na Výzkumný ústav kriminologický a zkratka VÚK se brzo stala známou v odborné veřejnosti. Od počátku měla jeho činnost meziresortní charakter, což znamená, že v oblasti kriminologie, sociálně patologických jevů a aplikace trestního práva byl expertním pracovištěm nejen pro tehdejší resort prokuratury, ale i pro resorty spravedlnosti a vnitra. Toto meziresortní, poměrně nezávislé postavení, umožnilo pod vedením prof. O. Novotného, po prof. Schubertovi druhého ředitele v historii ústavu, vznik relativně svobodného tvůrčího ovzduší, jehož výsledkem byly některé studie zásadního významu, např. práce o obecných problémech sociální patologie, o trestu smrti, recidivě a prostituci.
Nástup normalizace způsobil, že výsledky těchto prací zůstaly nevyužity a někteří pracovníci včetně prof. Novotného museli odejít. Výzkumný ústav kriminologický pak po dlouhou dobu působil pouze při Generální prokuratuře ČSSR. Nicméně i poté, v 70. a 80. letech, v dobách tvrdého ideologického dohledu, pracovali v ústavu někteří odborníci, kteří produkovali kvalitní práce nezatížené režimní deformací. Jednalo se především o studie k osobnosti mladistvého pachatele, výzkum skupinové trestné činnosti a výzkum kriminality Romů, které představovaly významnou součást tehdejší odborné poznatkové základny o těchto jevech.
V roce 1990 se začala psát nová etapa v historii IKSP. Období devadesátých let je spojeno se jménem dr. Otakara Osmančíka, který se vrátil do ústavu a až do roku 2000 zastával funkci ředitele. Spolu s obměněným okruhem spolupracovníků se podstatně zasloužil o revitalizaci činnosti ústavu. Ústav přijal současný název, což mělo především akcentovat prevenci jako efektivní nástroj kontroly kriminality a současně naznačit provázanost mezi kriminologií jako teoretickou i empirickou disciplínou a prevencí a trestní politikou jako jejím aplikovaným vyústěním.
Z počátku devadesátých let se výzkumná činnost IKSP zaměřovala více na krátkodobé projekty výzkumu ve snaze přinášet rychlé poznatky k aktuálním problémům. Stále více se ale prosazovala snaha propojit tyto výzkumy s řešením dlouhodoběji koncipovaných výzkumných projektů, jejichž realizace je páteří současného vědeckého programu IKSP. Byla zahájena spolupráce se zahraničními kriminologickými pracovišti, navázány kontakty s mezinárodní odbornou veřejností a IKSP se zapojil do mezinárodních výzkumných projektů.
V roce 1994 byl IKSP převeden z působnosti Generální prokuratury do resortu Ministerstva spravedlnosti ČR. Tato organizační změna posílila orientaci na výzkumnou, studijní a analytickou činnost v oblasti práva a justice a na otázky trestní politiky a kontroly zločinnosti jak z hledisek trestní represe, tak i z hledisek prevence. Kromě toho samozřejmě zůstává předmětem zájmu zkoumání projevů a trendů kriminality a s ní sdružených sociálně patologických jevů, vybraných forem kriminality, problematika mládeže, problematika viktimologická a podle potřeb a kapacity i penologická.
Uživateli výsledků výzkumů IKSP jsou především instituce resortu spravedlnosti, dále vnitra, práce a sociálních věcí, školství a další složky státní správy, ale i vysoké školy v rámci výuky. Poznatky IKSP tradičně využívá Republikový výbor pro prevenci kriminality a jeho prostřednictvím pronikají na úroveň měst a obcí podílejících se na realizaci strategie prevence kriminality.
Výsledky práce IKSP jsou pravidelně publikovány v edici IKSP, v odborném tisku a také na webových stránkách IKSP. Po redukci počtu pracovníků v roce 2008 představuje dnes IKSP spíše menší vědecké pracoviště, které je však v současné době nadále jediným vědeckým centrem v ČR, které se soustavně zabývá kriminologickým výzkumem a výzkumem v oblasti trestního práva, justice a penologie.
Mezinárodní konference - Praha, září 2010
U příležitosti zmíněného výročí uspořádal Institut ve dnech 16.-17. září 2010 mezinárodní konferenci na téma trestní politika, kriminalita a kriminologie - zkušenosti a nové výzvy. Konference se zúčastnila řada významných domácích i zahraničních kriminologů, mimo jiné H. Kury (Max Planck Institute), J. Sarnecki (Stockholmská Univerzita), G. Hill (Mezinárodní vědecká a odborná poradní rada OSN pro otázky prevence kriminality a trestní justice), S. Redo (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu), O. Novotný (Právnická fakulta UK) či H. Válková (Západočeská univerzita Plzeň). Nechyběli ani představitelé nejvýznamnějších institucí z oblasti naší justice (například ústavní soudce J. Musil nebo ředitel Probační a mediační služby P. Štern). Záštitu nad konferencí přijal ministr spravedlnosti České republiky JUDr. Jiří Pospíšil, v rámci jejího programu vystoupil jeho náměstek F. Melzer.
Příspěvky z konference:
Cejp, M.: Kriminogenní faktory
Dianiška, G. - Strémy, T.: Trestná politika v Slovenskej republike a ekonomická kriminalita
Durnescu, I.: Pains of Probation
Hill, G.: Use of Evidence Based Practices
Hulmáková, J.: Trendy sankční politiky
Jager, M.: Social Welfare, Crime and Crime Policy.doc
Karabec, Z.: Proměny trestní politiky v ČR
Kratochvíl, V.: Trestněpolitické aspekty Smlouvy o ústavě pro Evropu
Lubelcová, G.: Aktuálné kriminologoické otázky a perspektívy
Marešová, A.: Analýza trendů kriminality v ČR k 31.12.2009
Matoušková, A.: Možnosti práce s pachatelem a obětí v době rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného na svobodu
Musil, J.: Úvaha o přepináni trestni represe
Redo, S.: Criminology and Social Policy
Scheinost, M.: Úvodní vystoupení
Štern, P.: Alternativní sankce a opatření ve 21. století
Válková, H.: Trestní politika a nový český trestní zákoník
VanDuyne, P.: Threat, risk and (organised) crime
Večerka, K.: Mládež a prevence kriminality
Vitoušová, P.: Pomoc obětem trestných činů